KLUB KONKRETISTŮ

Galerie Škroupovka, Hradec Králové
Martin Skalický, Michal Šmeral
On the First Attempt

9/11—4/12/2024

Existuje autenticita a spontánnost v sochařství? V oboru, který charakterizuje postupné krystalizování myšlenky ve hmotě, vyžaduje dlouhé plánování, specifické dekády získávané dovednosti, nárokuje vysoké náklady a společenský konsenzus? Mohou sochaři využít okamžitých emocí a nápadů podobně jako malíři či kreslíři? Martin Skalický a Michal Šmeral tuto perspektivu naznačují. Jak by se mohl experiment vyhnout sochařské hmotě? Pokud za ni považujeme i ryze současné materiály, často schopné recyklace.

Precizní a vysoce kvalitní dílo obou sochařů vzniká „na první dobrou“, nezřídka na první pokus, bez přepracování a oprav, což předpokládá vysokou úroveň technické zkušenosti a zručnosti. Tímto způsobem lze uchovat jedinečnou energii okamžiku, soustředit se na procesuálnost, živost a syrovost. 

​

Martin Skalický začal záhy po ukončení studia pracovat s textilem. Kombinoval šití a sochařské postupy. Aktuálně se sochařským materiálem stávají recyklované noviny a kartony z krabic, jaké používají zásilkovny. Z nich autor vytěží motiv vítěze, madony, portrét nebo vázu s květinami. Surový výsledek zjemňuje kresba. Jindy povrch obalí obinadla, skvělý materiál pro zásah hrotem pera nebo fixu. Zvláštní kapitolou jsou promyšlené sokly a podstavce. 

​

Michal Šmeral  zasahuje bruskou  do povrchového neklidu figury polévané vrstvami barev. Výsledek připomíná pohled skrze termodynamickou kameru. Termogram zaznamenává pohyb tepla vydávaného živými bytostmi v noci nebo v setmělém prostoru jeskyní či pralesů. Ve výstavě před námi povstávají
podivné bytosti, o nichž nevíme, jestli ožily z vápencového podloží, z jednobuněčných mimozemských organismů podobných prvokům, či vyrostly jako houby. Redukované tvary nabývají humanoidní podoby
a jejich akumulace může v instalaci fungovat jako les, horda, tlupa, stávka nebo hrozba. Oba sochaři pracují figurálně, ale vzácně se sešli u tématu květin, což je pro tradiční sochařství příliš něžný a pomíjivý motiv. Skalický uvažuje nad květinou jako figurou, Šmeralova růže je obrazem růstu. Expanze není vzhledem k materiálu biologická, ale aditivní a transformativní. Martina Vítková