Galerie AMB 

Hradec Králové

KLÁRA SEDLO
A LENKA VILHELMOVÁ

19/04–16/05 2021

Galerie U Přívozu,
Hradecká 1250/2

Galerie AMB,
Ambrožova 729

Nová výstavní linie Klubu konkretistů KK3 v galerii amb pro rok 2021 se odehrává v linii písma, znaku a symbolu. Můžeme se tedy těšit na mnohá sdělená či snad odhalená tajemství. Písmo, znaky i symboly používáme uvnitř naší kultury a rozumíme jim. Někdy lépe, jindy hůř. Umíme uvažovat o tom, co věci a jevy znamenají, čteme je v rámci našich limitů, zkušeností, tradic, používáme představivost. Jenže co když něco zažitý rámec přesahuje?Například kniha, jejímuž obsahu nerozumíme. 

Klára Sedlo se inspirovala Voynichovým rukopisem, manuskriptem, jehož text za 600 let nikdo nedokázal rozluštit, dokonce ani umělá inteligence ne. Text doprovázejí popisné vědecké kresby rostlin tak neuvěřitelně barevně a tvarově bohatých, že je zřejmě ještě nikdo na této planetě nespatřil. Možná rostou jen jednou za tisíc let uprostřed nejhlubší džungle, na úpatí nejvyšších hor, či uvnitř utajených pouštních oáz. Umění nepotřebuje tvrdá vědecká fakta, aby se potkalo se smyslem záhadné knihy. Malířka převedla na temná i nebesky modrá pozadí neexistující rostliny, a tak je uvedla v život. Přemýšlí také o membráně vodní hladiny, která rozděluje svět na viditelný a skrytý. Nevíme, jestli jsou květiny léčivé nebo jedovaté, víme jen, že jsou zářivě, poeticky a mysticky živoucí. Jak říkal Oskar Wilde: klam i pravda jsou jen a jen intelektuálními tvary bytí. Lenku Vilhelmovou ovlivňuje grafika, techniky otisku a experimentu. V prostředí industriální kafilerie, kde má ateliér, vznikají velkoformátové

kresby kombinované s malbou, koláží a grafikou, leckdy i s novými médii a zvukem. V Litaniích recykluje starou učebnici prvorepublikového práva. A i když na papír nanese různé vrstvy malby, nic to nemění na charakteristice lidských práv popsaných pod bravurními tahy a autentickými doteky barvy. Stejně jako v našem životě bychom neměli zapomínat, že to co je skryté a za nánosy různých šumů nemusí být vidět, může být nahá pravda. Plující ostrovy jsou více kresby, odvíjejí se na podkladu času tikajícího po vteřinách, minutách, hodinách i dnech. Výsledné dílo ovlivňuje recyklovaný základní materiál, použité výtvarné tvůrčí i destruktivní technologie a umělcova vůle, autorka cíleně svůj materiál vnímá a poslouchá. V Litaniích i Plujících ostro-vech se jako dominantní motiv, symbol, znak, objevují hlavy, symboly pro myšlení. Hlavy jsou schránky, jeskyně, možná i hroby našich myšlenek, které někdy ani nepustíme ven. Živly jsou základní složkou přírody, jsou nezkrotnou, neovladatelnou silou, stejně jako umělecká tvorba, jež je vlastností člověka. Tvůrčí i živelné procesy nemají hranice. Hranice, či spíš opěrné body vytváří kultura, aby v ní mohly fungovat symboly a hodnoty. Čtení symbolů může být intuitivní, ale vyžaduje rámec, nějakou knihu, nebo kulturní systém, který nám dovolí dekódovat a rozpoznat vazby mezi viděným a skrytým. Klub konkretistů KK3 se snaží udržet kulturu živou a barvitou, nejen racionální. Bez kultury jako jednotícího principu si totiž navzájem nebudeme vůbec rozumět. (text: Martina Vítková)