Galerie AMB
KLUB KONKRETISTŮ
Galerie ŠKROUPOVKA
Galerie Škroupovka
v Hradec Králové
Beyond Beauty
Michal Neugarten / Lexa Peroutka / Nongkran Panmongkol
28/4–31/5/2023
kurátorka výstavy: Martina Vítková
Co se skrývá za krásou, co krása zahaluje, co nám nedovolí rozpoznat? Čím nás krása mate, případně korumpuje? Vymezení tématu polohou za… něčím, se charakterizovaly v poslední době víceré projekty. Pouliční kulturu sedmdesátých let v Londýně zkoumá projekt Beyond the Streets v Saatchi Gallery, nedávno v Tate Gallery tamtéž skončil Surrealismus beyond Borders. Jinde se umělci a kurátoři vydávají za realitu (Beyond Reality) za hmotu (Beyond Matter), za limity a bariéry (Beyond Barriers) nebo směrem k udržitelnému umění (Beyond Green). Otázku, čím je pro nás krása, začněme minulostí. Každá epocha si pod pojmem krása představovala něco jiného. Pro antické Řecko šlo o ideál proporcí, středověká nejvyšší krása souvisela s Bohem. Immanuel Kant viděl krásu ve společnosti dobra a pravdy. Co je dobré, je pravdivé a krásné. A naopak. Zdá se, že jsme zase u ideálu, který není z tohoto světa. My přece dobře víme, že krása je jen zdání. Považovat něco za krásné, je subjektivní soud. A o spojení s pravdou a dobrem máme právem velké pochybnosti. Co mohou umělci hledat za krásou? Nejspíše autenticitu, cosi skutečného, správného, neprvoplánového, smysluplné sdělení. Lexu Peroutku a Nongkran Panmongkol už jsme před třemi lety v Hradci Králové viděli a víme, že od nich vždycky můžeme čekat překvapivé instalace, nepředpokládatelnou povahu krásy a logicky i nečekaný náhled toho, co považujeme za pravdu a dobro. Zrezlé lešení znesnadňuje průchod výstavou, kde se nacházejí obrazy Michala Neugartena, ale také kolotoč se zavěšenými předměty. Lexa Peroutka navazuje na kurátorské a instalační impulzy Marcela Duchampa z přelomu 30. a 40. let dvacátého století. Duchamp v architektuře slavných surrealistických výstav komplikoval pohyb výstavou hořáky a pytli s uhlím nebo provázky nataženými prostorem. Proč by chtěl někdo ztěžovat procházení výstavou, jež je podmínkou vnímání umění? Snad proto, aby naznačil, jak těžké to mají sami umělci? Nebo je cílem překážek pozdržet návštěvníka v blízkosti artefaktů a znemožnit mu pouhý konverzační průlet výstavním prostorem...
Sanskrtské slovo dharma se překládá jako cesta nebo zákon, soulad s božským a tvořivým principem, jež je součástí přírody i jedince. Chápeme ho jako cestu k univerzální pravdě, nebo univerzální pravdu samotnou. V každém případě jako způsob života vedoucí k minimální akumulaci karmy. Dharma Carousel švédsko−česko−thajské dvojice je založen na thajské buddhistické praxi poznávání věcí. Z mé strany přichází materiály, které mi umožňují expandovat do prostoru a urvat si ho nebo okupovat. Těmito materiály vytvářím jakousi debatu o celospolečenském zřízení a jeho globálním charakteru. Kolegyně pracuje s materiály jemnějšími, ale přináší podobnou formu kritiky společenského zřízení. Vzniká z toho dialog, až konflikt, který se promítá i do materiálu. Materiály tak reprezentují konflikty a společenské hranice a to, co se děje za nimi, říká Lexa Peroutka, v zastoupení své spolupracovnice Nongkran Panmongkol. Michal Neugarten představuje svou performativní malířskou sérii komorních i monumentálních formátů. Barvy nemíchá, dává přednost čistým pigmentům. Používá často i nemalířské zednické nástroje. Pracoval s vrstvením nesourodých tekutých barevných lazur, jež se sčítaly a proměňovaly v závislosti na úhlu pohledu. Aktuálně se zaměřuje na malířskou hmotu. Zabývá se texturami, a tím, co jednotlivé fragmenty obrazu reprezentují. Posouvá hranice možností estetického vyjádření, divákovi nabízí dynamickou vizuální a haptickou hru zážitku s jedinečně organizovanou hmotou. Neklidný fantomatický povrch a dramatický rukopis připomenou významné expresionisty, Franka Auerbacha nebo J. W. M. Turnera. Autor tyto obrazy – objekty charakterizuje jako Afterimages. Realita se rozpadá na částice a vytváří celkový pocit. Jsou dojmy ze silného slunce, které si uchováváme dlouho do noci. Stále se dějí, i když jsou naše oči už zavřené. (MN) Ve výstavě je jasně patrná transformativní síla umění, v němž neexistují hranice. A krása je zajímavá, pokud se odvažujeme ji překročit.
